Jóga v moderní době

Sekce:   Home >> Jóga v moderní době

MODERNÍ ČLOVĚK A JÓGA

Co si běžný člověk představí pod slovem jóga? Odpovědi jsou různé. Podívejme se pro zajímavost na to, jak nám ji představili autoři první, dnes už klasické literatury o józe v roce 1971.

JÓGA od staré Indie k dnešku (tzv. Žlutá jóga) autorů: PhDr. Milady Bartoňové, MUDr. Zdeňka Bašného, PhDr. Borise Merhauta a PhMr. Rudolfa Skarnitzla; Avicenum, Praha 1971.

Z předmluvy:

Evropané se dozvěděli o józe v době, kdy Britové a Francouzi kolonizovali Indii. Jejich rasové, náboženské a vědecké předsudky jim bránily rozpoznat pedagogickou, terapeutickou a mravní hodnotu jógy. Soustředili se na zevní popis a povrchně soudili, že jóga je totožná s magií, kouzelnictvím, šamanismem a podobně. Tento negativní postoj se později změnil. Širší americká a evropská veřejnost se o józe spíš než z odborných kruhů dovídala od jóginů, kteří přišli na Západ hlásat indický idealismus, například Vivékanandy. Tito jógíni však přecenili intuitivní schopnosti příznivě orientovaných Zápaďanů i jejich zájem o duchovno. Jinou častou závadou je to, že se žáci nezajímají tolik o učení, jako o osobnost učitele. Věří v něj a v to, co hlásá. Následky této duchovní slepoty bývají často tragické.

Odrazem zájmu o indická náboženství byly i překlady PAULA BRUNTONA, který popisuje svá setkání s různými duchovními učiteli a jogíny, včetně tamilského světce džňánajógina MAHÁRIŠIHO.

Nejvážnější překážka pro správnou interpretaci východních nauk vyplývá ze zásadního rozdílu mezi způsobem myšlení Východu a Západu. V poslední době se zájem veřejnosti obrací hlavně k hathajóze. Podle indických učení i jógy každá reforma společnosti, má-li přinést trvalé a zdárné výsledky, musí začít od jedince. „Pozměň svůj charakter, staň se nezištným, mírným, soucitným, dosáhni nejvyššího cíle – sebeuskutečnění, a pak teprve budeš moci pro své bližní něco vykonat a staneš se platným členem společnosti.“

Není také náhodou, že náš stát má stejné heslo jako Indie – 'Pravda zvítězí'. A tak JAN NERUDA se svým požadavkem charakternosti každého z nás, aby byl celý národ z kvádrů, jako by si podával ruce s RÁMAKRIŠNOU; jako by se mísily vody Vltavy a posvátné Gangy, aby se slily v jednom moři. Po jubilejním roce oslav stého výročí narození národního buditele, světce a karmajogina Máhátmy Gándhiho má toto dílo přispět k hlubšímu pochopení hodnot Východu.(Červen 1969 Boris Merhaut)

KULTURNĚ HISTORICKÝ ASPEKT JÓGY A JEJÍ TŘÍDĚNÍ (výtah)

Zdeněk Bašný

Slovo jóga má v sanskrtu mnoho významů. Tak například Apteho slovník střední velikosti jich zaznamenává 38: spojení, kombinování, kontakt, dotek, způsob, metoda, soustředění rozjímání, atd.

Nejčastěji se používá výrazu jóga k označení * metody různých tělesných a duševních cvičení. ** filosofického systému o který se tyto techniky opíraly *** cíle jogínských technik jako je sebepoznání, osvobození, sjednocení, nesmrtelnost apod.

Metody jógy možno třídit, vzájemně se doplňují.

Karmajóga. Jógin, který si zvolí tuto metodu se v nitru vzdává plodů všech svých činů, a svou činnost vykonává jako povinnost. Nejásá nad zisky, neželí ztrát.

Bhaktijóga, jóga uctívání, oddanosti a lásky.

Džňánajoga, jóga poznání.

Asi ve třetím století před n. l. Sestavil PATAŇDŽALI Jógasútru, v níž popsal metodu ovládnutí mysli, rádžajógu, pomocí cvičení rozdělených do osmi stupňů. Pataňdžaliho rádžajóga je nejutříděnějším systémem jógy a všechny ostatní systémy jógy byly tímto systémem podstatně ovlivněny.

HATHAJÓGA (výtah) Milada Bartoňová

Je jóga založena na bázi tělesné. V tomto pojetí je celkové pročištění těla. Odstraňuje z organismu nahromaděné toxické látky. Jakákoli porucha v systému oběhu krevního, nervovém nebo žlázovém se odráží ve stavu naší mysli.

JÓGA A SOUČASNOST (výtah) Milada Bartoňová a Boris Merhaut

Proč nejdete mezi lidi? - zeptal se kdosi starého jogína. Čekám, až přijdou ke mně – odpověděl. Ta doba přišla. Abychom pochopili, proč se jóga v posledních desetiletích našeho století šíří tak nezadržitelně jako světlo do všech stran, pozastavíme se aspoň na chvíli u její kolébky – v zemi, kde se zrodila, rostla a všestranně se rozvíjela.

ZRODILA SE zrovna tak přirozeně jako se rodí světy, buňka živé hmoty, člověk i jeho myšlenka a čin. Toto zvláštní dítě poznání, stavů mysli a vědomí nese s sebou znamení nadčasové jednoty a univerzálnosti – podle kterého může být poznáno kdekoli a kdykoli. Jóga není proto výhradním majetkem jediné země – Indie – ale vlastnictvím lidské přirozenosti, která náleží každému stejně. POSELSTVÍ JÓGY je proto individuální i univerzální. Patří člověku všech dob a kontinentů – bez ohledu na jeho víru, politickou nebo národnostní příslušnost.

Narušení harmonie osobního nebo společenského života vyvolává nejen příznaky nemoci, ale také regenerující síly, které udržují a chrání život jako celek. Není proto náhodou, že jóga se v současné době tak nezadržitelně rozšiřuje.

JÓGA, prastará metoda integrace lidské bytosti, opouští hlavně po druhé světové válce kruh 'vyvolených' a vstupuje do světa lidí ohrožených termonukleární válkou, hladem, nacionalismem, militarismem a diktátorskými režimy. V době ohrožení lidské existence otevírá nové perspektivy života – PROBOUZÍ jeho VYŠŠÍ SÍLY A MOŽNOSTI.

Vědomí vnitřní potřeby a hlasy ohroženého lidství volaly jóginy na mnohá místa světa. Poslušni hlasu svého vyššího já vydávají se na své cesty, které zahájil již svámí VIVÉKANANDA, jógin RAMAN, JÓGANANDA, VIŠNUDÉVANANDA, paní Ossiusová, SATČITÁNANDA, MA JÓGAŠAKTI, SATJÁNANDA, JESUDIAN a mnozí jiní.

Jóga není náboženstvím. Je vědeckou metodou a exaktní disciplínou postavenou na empirickém základě. Jóga napomáhá strukturální proměně mysli a stavu vědomí. Jóga není dogmatem. Může být osvojována jenom v souladu s přirozenými podmínkami člověka - individuálně. Má být vždy prováděna v souhlase s věkem, stavem a prostředím.

Nad dnešním lidstvem se vznášejí atomové mraky – plody hrůzných chaotických myšlenek a činů. Těmito mraky proniká však současně záře vycházejícího slunce – sjednoceného lidství – vyšší stupeň probouzejícího se vědomí v člověku, které ultimativně vyvolává atomový věk.

DOSLOV (výtah) Boris Merhaut

METODIKA JÓGY zdůrazňuje nezbytnost poznání sebe sama. K tomu napomáhá upřímná a poctivá analýza našich ctností a nectností, předností a nedostatků. Tato inventura musí být zevrubná, ale zcela neosobní, jako by šlo o někoho jiného. Jakmile si totiž uvědomíme své nedostatky, jsou již zpola napraveny. Nedoporučujeme dále zvyšovat nejkladnější vlastnosti: jóga není škola, kde je ideálem mít samé jedničky. Znovu nutno zdůraznit, že v sebekázni nelze postupovat násilím. Náprava je výsledkem vhledu, uvědomění si pravého stavu věcí, jasného záblesku, kdy člověk si řekne „aha, tak to je“, spíše než křečovitého přemáhání vůlí.

VÝŽIVA. Tak jako všechno, i v józe nutno BUDOVAT ODZDOLA. Je třeba začít se správnou životosprávou, jejíž součástí je správná výživa. Nejsme-li vegetariány, nepřestávejme náhle jíst maso, nýbrž redukujme jeho množství postupně, až po čase dospějeme k vyrovnané stravě, která bude našemu organismu vyhovovat. Nelze doporučit ani přechod na samotnou syrovou stravu po vzoru některých jóginů v Indii. Rozdíl mezi životním stylem na Západě a v Indii je příliš velký. Jinou stravu vyžaduje kontemplativní život a jinou opět život činný, plný vypětí a stresu tak charakteristických pro západní civilizaci.

JÓGIN NEDĚLÁ NIC CO NENÍ NEZBYTNÉ. Cílevědomě si snaží uchovat energii co nejdéle, aby se zvětšily jeho naděje na osvícení ještě v tomto životě. Světský člověk se proti této zásadě obvykle velmi proviňuje. Na rozdíl od zvířete, které má za cíl uchování života, obstarávání potravy, stavbu obydlí nebo zdánlivě neúčelnou hru, která je ve skutečnosti důležitá pro zachování tělesné kondice a pak odpočinek, vynalezl člověk ještě třetí druh aktivity, honičku, či zmítání se, tj. výdej energie, jemuž neodpovídá žádný praktický výsledek. Tato pseudoaktivita pak bývá mylně ztotožňována s činorodou prací a hodnocení práce se děje nikoli podle kvality výsledku, ale podle toho, jak člověk pobíhá z místa na místo a vzbuzuje dojem, že má práce nad hlavu. Tato nectnost, kterou člověk klame sebe i ostatní má neblahý následek: neklidný spánek.

Tím se dostáváme k dalšímu bodu, v němž se Západ a Východ zcela rozcházejí. Podle našich představ je člověk prvořadě tvor společenský a vyžití má hledat pouze ve společnosti, kolektivu, rodině. Nejmenší jednotkou vůbec je pak pár. Východ naproti tomu hlásá, že je to jen jeden pól lidského vyžití a že druhý je neméně důležitý a to je UMĚNÍ BÝT SÁM SE SEBOU.

Varujme se však nekritických propagátorů jógy, kteří neodpovědně tvrdí, že jóga je pro každého. Jistě tomu tak není, jako nejsou pro každého šachy, lukostřelba, či hra na flétnu. Nepokládali bychom ani za žádoucí, aby se jóga stala masovým sportem, aby přetáhla zájemce z jiných sportovních disciplín, ani aby se zúžila na sport, kde by se snad ásany bodovaly jako při sportovní gymnastice.

Zájem veřejnosti je velký a úkolů mnoho. Dosavadní zkušenosti nás opravňují k předpovědi, že dále bude možno stavět na celkem solidním základu.

Zpět